Jmenuju se Bohumír Kubart (jak už jste asi i jinde zjistili) a je mi lehce přes 60.
To to uteklo... A ani mi to nějak nepřide... Chci napsat pár vět o sobě, protože mi to připadá slušné vůči vám, případným klientům a i pro pochopení tohoto webu. Nebudu psát striktně spisovně, nemám rád oficiality a dokonale spisovná čeština mi tak přijde. Nepoužíval jsem jí ani ve veřejnoprávním rozhlase, a nikdo se nepohoršoval...
Pocházím z Jihočeské Soběslavi, ale už dlooouho žiju v Praze. Ono se odsud taky trochu líp jezdí, resp. lítá. Tady jsem taky krom několika dávno zaniklých seskupení začal hrát v 80 létech jako fiddler moderní country s dodnes fungující kapelou Ohaři.
Poprvé jsem "za hranice všedních dnů" vyrazil někdy v 17 - a to do NDR (z dnešního pohledu směšné, až v 17, co?), domů pašoval dva magnetofonové pásky hrůzostrašné značky Orwo. Podruhé pak ve 20 s ROH v Jugošce. To už bylo o dost lepší, a taky nás trochu překvapila hotelová nabídka asi šesti výletů, z nichž každý stál naše oficiální kapesné. Mno, nebyli jsme dnešní a s kamarádem Kláskem povytahovali z různých skrýší pomuchlané marky a tím to asi začalo.
Pár let trvalo, než jsem nastřádal nezbytné kontakty aby šlo cestovat snadněji a tak se postupně CKM (svazácká cestovka) stala mým velkým koněm, na jehož pomyslném hřbetě se mi dařilo i za bolševika objevovat svět (nebojte - v Rodné Straně jsem fakt nebyl). Hned v roce 1990 jsem se na inzerát seznámil s dodnes kamarádem Jirkou a vyrazili na měsíc do Číny a HongKongu. Naše cesta byla dobrodružnější než jsme čekali, ale to nás vlastně zocelilo v řešení neřešitelných situací (někdy o tom musím napsat - cizí neštěstí vždycky spolehlivě potěší). Od té doby jezdím bez cestovek a dnes jsem na hranici stovky projetých států. Včetně takovejch ptákovin, jako návštěva Saddámova Iráku, exkurze v Černobylu, nebo zájezd ke Kimovi do Severní Koreje.
Jeden pan redaktor v rádiu mě uvedl takhle: "Teď vám představím člověka, který mohl mít dva domy, ale nemá, protože je procestoval". Nebyl daleko od pravdy... Mnoho lidí se mě ptá kde se mi líbilo nejvíc. Těžká otázka - ale odpovídám: Jemen. Obecně pro mne je nejzajímavější Asie a Latinská Amerika.
Tenhle web by měl pomoci hlavně těm lidem, kteří si nemohou naplánovat dovolenou dopředu, těm, co nemají čas se týden hrabat v informacích na internetu, těm co nemají odvahu vyrazit sami, těm co chtějí poznat to co chtějí oni a ne co naplánuje cestovka. Naštěstí dneska už lze většinu civilizovaného světa navštívit bez víza, takže rychlému odjezdu nic nebrání - jen sbalit kufr.
Třeba tématicky: Po stopách Dänikena, Za přírodními lidmi, Památky Unesco, Jen tak kolem světa...
V sekci nazvané Blog si pouštím slova na špacír. Tak jak jsem to v danou chvíli cítil a většinou zbytek dopisuju na zpáteční cestě v letadle, kde je zpravidla dost a dost času... nesnažím se o cestopis, jen spíš komentuju průsery, protože ty jsou na psaní nejvděčnější. Píšu to teprve pár let - od tý doby co mám vychytralej telefon a později tablet. Dřív to byla jen výjimka.
V sekci Turistické informace dávám v plen to co jsem pracně nasosal z internetu, případně z Lonely Planet. Omlouvám se jednak za nedokonané (i leckdy nedokonalé) uspořádání té spousty informací které se objevují na netu stokrát jinak a také děkuji všem od nichž jsem moudra shromažďoval a občas i citoval. Doufám, že se neurazí a budou rádi, že v něčem někomu pomohli. Stejně jako já budu rád, když si z těchto informací něco vezmete a pro sebe v dobrém použijete.
LINKY:
http://www.unescoclub.cz/index.php?menu=0leva&stranka=top_cestovatel.php
http://mosttraveledpeople.com/
https://www.youtube.com/watch?v=r0OIN31o8wQ
na odlehčení: